Neděle bude o hodinu kratší, začne platit letní čas

PŘÍBRAMSKO – V neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve 2 hodiny posunou na 3 hodiny, noc tak bude o hodinu kratší.

Původně byl letní čas zaveden kvůli úsporám energie, které jsou ale nyní zanedbatelné. Někteří odborníci naopak upozorňují, že převažují negativní důsledky pro lidské zdraví. Standardní středoevropský čas, pro který se vžilo nepřesné označení zimní, se vrátí poslední říjnovou neděli.

Zrušení střídání letního a zimního času
Již v únoru 2018 odsouhlasil Evropský parlament zrušení střídání letního a zimního času. Pro zrušení se vyjádřilo 384 europoslanců, proti bylo 153 europoslanců, 12 europoslanců se hlasování nezúčastnilo.

Nakonec byla schválena výzva Evropské komisi, která měla navrhnout řešení. Tehdejší předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker přišel s návrhem na zrušení střídání letního a zimního času a řekl, že by Evropská unie neměla státům diktovat střídání času.

Ve státech Evropské Unie se měl čas měnit naposledy v roce 2021. Plán ale padl a byl odložen kvůli pandemii covidu-19 a neshodě na tom, který z časů má být takzvaně tím standardním. Změny letního a zimního času nás tak budou provázat minimálně do roku 2026.

Dopady střídání času
Začátky jednání o zrušení střídání času vyvolaly občanské iniciativy a petice. V těch lidé upozorňovali na negativní dopady střídání letního a zimního času na člověka. Mezi negativní dopady byl uváděn například dopad na vnitřní biorytmus člověka, zvýšení počtu infarktů v době změny nebo nárůst počtu nehod v daném dni.

Výzkumu biorytmů se věnovala například bývalá předsedkyně Akademie věd ČR Helena Illnerová. Mluvila o tom, že přechod na letní čas s „chybějící hodinou“ způsobuje problémy s psychickou i fyzickou výkonností. Někteří lidé si stěžují na zhoršení spánku, únavu či nevolnost. Přenastavení vnitřních hodin jim pak nějakou dobu trvá.